Tak jsme hlídali vnučku od pátku do neděle. Sice tu s ní byla jeden den i maminka, ale i tak bylo všechno jinak, aby děťátko papalo - hrálo si - čuralo - šlo ven - papalo - čuralo - spinkalo - čuralo - papalo ..... a tak dokola, však to dobře znáte. Holčičce je 20 měsíců. Byla jsem v jednom kole a nestíhala vůbec nic, byla jsem ráda, když jsem občas něco zhltla, ale nějaké vážení, pravidelný pohyb, krájení 400 g zeleniny, to jsem opravdu nezvládala. Současně bylo nutno sledovat pejska, který se domáhal rovněž pozornosti, a prababičku, která si sice s vnučkou ohromně rozumí a vyhraje, ale nezvládá v devadesáti nejen Kolo kolo mlýnský, ale také sledovat rychlé přesuny batolete, takže si sedala téměř volným pádem na křeslo a malá se na to samé křeslo právě z boku vyšplhala. Nevěřila bych, že je to možné, ale opravdu ji málem zasedla, kdybychom s dcerou hned nereagovaly...
Jednu noc jsem spala s malou já, pořád ve střehu a vstávaly jsme v neděli v 5.45... Bez komentáře.
Tyhle zážitky mě vedou k potřebě vyslovit veliký obdiv všem maminkám, které v tom jedou 24 hodin denně a ještě dokáží najít čas na sebekoučink a hubnutí. A velké uznání, že to nevzdávají a jdou si za svým cílem, protože i pro to mrně bude lepší ohebná štíhlá máma, která musí navíc nosit jen svoje děťátko a nákupy a ne ještě dalších 20 kg tuku.
Mně tohle bohužel po narození dětí nedošlo, a tak jsem těch 20 kg tahala zbytečně až do padesáti, kdy mě už děti nepotřebovaly a já si konečně všimla, jak mě bolí klouby a jak vypadám.
Na druhou stranu se musím pochlubit, že při tom všem zmatku a bez zapisování jde váha plynule dolů. Sice neplním úplně plán :), ale tři kila za dva měsíce mi úplně stačí. Tuhle jsem nesla domů tři kila masa, docela se to proneslo.
Maminky, držte se, radujte se ze svých ratolestí a z každého kila, které nemusíte nosit!